Salariané, v pořadí druzí obyvatelé Citadely, jsou teplokrevní obojživelníci s hyperaktivním metabolismem. Salariané rychle uvažují, rychle mluví a rychle se pohybují. Ostatní národy jim připadají zpomalené a lenivé. Tento rychlý metabolismus bohužel vede k relativně krátkým životům. Potkat salariana staršího čtyřiceti let je vzácnost. Salariané byli zodpovědní za urychlení vývoje primitivního druhu kroganů, které chtěli využít jako vojáky během válek s rachni. Stáli též za stvořením biologické zbraně genofágu, kterou turiani o několik století později vypustili, aby potlačili kroganské povstání.
Salariané se proslavili svými výjimečnými pozorovacími schopnostmi a nelineárním myšlením. To se projevuje jako nadání k výzkumu a špionáži. Salariané neustále experimentují nebo něco vynalézají a je obecně vžitým přesvědčením, že vždy vědí mnohem víc, než kolik vám řeknou.
Fyziologie[]
Salariané se vyznačují svým rychlým metabolismem, díky němuž si vystačí pouze s jednou hodinou spánku denně. Jejich mysli i těla pracují rychleji než u většiny inteligentních druhů, takže se ostatním zdají být neposední a hyperaktivní. Nevýhodou tohoto rychlého metabolismu je kratší délka života, zhruba 40 lidských let.
Salariané jsou obojživelní haplo-diploidní vejcorodí; z neoplodněných vajec se líhnou samci, z oplodněných pak samice. Jednou ročně kladou salarianské ženy snůšku zhruba tuctu vajec. Podle společenských pravidel smí být oplodněna jen malá část z nich. V důsledku toho tvoří 90 % populace muži.
Salariané mají fotografickou paměť a jen zřídkakdy na něco zapomenou. Disponují rovněž jakýmsi psychologickým „imprintingem“ ("vtiskováním) a mají tendence podřizovat se salarianům, které znají za svého dětství. Líhnutí vajec je slavnostní rituál, při němž se klanová dalatrasskyně (matriarcha) uzavře s vejci o samotě. Mladí salariané si ji vtisknou do paměti a později se podřizují jejím přáním. V průběhu líhnutí dcer jsou při rituálu přítomny dalatrasskyně matčina i otcova klanu. Tím se zajistí, že potomci budou oddaní oběma dvěma, a dosáhne se kýžené politické a dynastické jednoty.
Kultura[]
Salarianky jsou vzácné a kvůli úctě a tradicím všechny zůstávají na planetách. Tyto ženské dalatrasskyně jsou dynastickými a politickými hlavami. Pomocí lstivého vyjednávání určují politiku svých domovských oblastí. Mužští salariané sice často zastávají důležité funkce na obchodním, akademickém či vojenském poli, zřídkakdy však mluví do politiky.
Kvůli svému způsobu rozmnožování neznají salariané koncept romantické lásky či sexuální přitažlivosti a postrádají příslušné biologické pudy a společenské rituály, které lidem tak často komplikují život. Vztahy mezi ženami a muži jsou vzácné (protože žen je velmi málo) a připomínají spíše lidská přátelství.
Sexualita slouží čistě účelům rozmnožování. Prastaré společenské kódy určují, kdo oplodní vajíčka a dá tak za vzniknout dcerám, které budou pokračovat v krevní linii. K oplodňování obvykle dochází až po měsících vyjednávání mezi rodičovskými klany, a to slouží jako nástroj politického či dynastického spojenectví. Žádný salarian by tento zvyk za žádnou neporušil.
Jména salarianů bývají velmi komplexní. Celé jméno obsahuje - popořadě - jméno domovské planety, vévodství, baronství, léna, rodiny a nakonec i křestní jméno.
Vláda[]
Vláda salarianů se nazývá Salarianskou unií. Jde o spletitou síť matriarchálních pokrevních linií a politických spojenectví utvářených vzájemnými svazky.
Salarianská politická síť funguje v mnoha ohledech jako šlechtické rodiny středověké Evropy. Vláda se skládá z jednotlivých lén, baronství, vévodství, planet a marek (kolonizačních shluků). Tyto pojmy jsou jen lidské ekvivalenty, původní salarianská slova jsou nevyslovitelná. Jednotlivé oblasti spadají pod vládu dalatrasskyň (matriarchálních hlav rodu) a v politické síti popořadě představují stále větší území a prestiž.
První kruh dalatrasskynina klanu má zhruba 100 členů a skládá se z rodičů, sourozenců, strýčků, tetiček, bratránků a sestřenek. Druhý kruh zahrnuje bratránky z druhého kolene apod. a čítá hojně přes 1000 členů. Čtvrtý a pátý kruh klanu se již počítají v milionech. Salariané cítí nejsilnější loajalitu ke svému prvnímu kruhu, u dalších kruhů se již oddanost snižuje. Díky fotografické paměti si každý salarian dokáže všechny ty myriády svých příbuzných pamatovat.
Vojenská doktrína[]
V základních principech se vojenství salarianů podobá tomu aliančnímu, jde o malou armádu dobrovolníků, soustředěnou na maximální flexibilitu. Obě armády se liší nikoli svým vybavením či doktrínou, nýbrž rozvědnými službami a způsobem útoku. Salariané věří, že válka by měla být vyhrána dřív, než vůbec začne.
Podle obecných pověr vědí salariané všechno o všem a tato domněnka nemá k pravdě daleko. Ve válce dokáží díky své vynikající rozvědce používat malou vojenskou sílu k dosažení maximální efektivity. Ještě než vypuknou samotné boje, salariané už vědí vše o protivníkově rozmístění, záměrech i plánech.
Ve všech válkách, jichž se účastnili, zaútočili salariané první a bez jakéhokoli varování. Znát plán nepřítele a dopustit, aby se uskutečnil, je podle salarianů pošetilost. Oznámit vlastní záměr k útoku je šílenství. Lidské morální hodnoty „nestřílej, dokud někdo nestřílí po tobě“ a „nejdřív vyhlas válku a teprve pak útoč“ jim připadají obzvláště naivní. V obranných válkách podnikají ničivé preventivní útoky několik hodin předtím, než nepřítel udeří. V útočných válkách nikdy nevyhlašují válku před samotnou invazí.
Jedinci s biotickými schopnostmi jsou v salarianské armádě prakticky neznámí. Případní biotici jsou příliš cenní, než aby mohli být promarněni jako řadoví vojáci, a bývají přiřazováni k výzvědným službám.
Salariané se sice dokáží ubránit před většinou hrozeb, uvědomují si ale, že jsou jen malou rybou ve vesmíru plném žraloků. V zájmu vlastního přežití tak uzavřeli silná spojenectví s většími mocnostmi, především s turiany. I když vztahy mezi oběma národy byly zpočátku velice chladné kvůli fiasku při využití kroganů, salariané se vzájemné partnerství snaží za každou cenu udržet. Kdokoli, kdo by je ohrožoval, se vystavuje nebezpečí zásahu turianů.
Skupina zvláštního určení[]
Salarianští agenti polní rozvědky jsou sdruženi v organizaci zvané Skupina zvláštního určení. Příslušníci SZU pracují v nezávislých buňkách a podnikají nebezpečné mise jako např. zásahy proti teroristům, průzkum na nepřátelském území, atentáty či sabotáže.
SZU je proaktivní organizace, jež likviduje znepokojivé trendy dříve, než se stanou všeobecným hnutím. V bouřlivých Vnějších soustavách jsou neustále a potají nasazovány desítky skupin, které zasévají nesváry mezi jednotlivými frakcemi. Civilním výzkumníkům také neušlo, že problematičtí vůdci z Vnějších soustav se často setkávají s nečekanou smrtí.
Agenty SZU v celé galaxii předchází děsivá reputace. Jsou odhodlaní, nemilosrdní a ke splnění svého úkolu se nebojí sáhnout po jakýchkoliv prostředcích, i kdyby to znamenalo smrt civilistů nebo zničení samotné jednotky. V mnoha ohledech tak připomínají Spektry pracující pro Radu.
Nedávno opustilo několik buněk SZU Salarianskou unii a zmizelo neznámo kam. Obecně se předpokládá, že byly nasazeny do Vnějších soustav a na Attikanský přechod, kde vyšetřují zprávy o aktivitě gethů za Perseovým závojem.
Liga jednoho[]
Předtím, než se salariané přidali k Radě Citadely, byla jejich nejsilnějším vojenským nástrojem malá rozvědná jednotka, známá jako Liga Jednoho. Její členové se cvičili především ve špionáži a uskutečňování atentátů. Tato jednotka, která nikdy neměla víc než tucet členů, dokázala proniknout i tou nejdůslednější obranou a zlikvidovat veškeré případné překážky.
O identitách členů Ligy vědělo jen několik málo nejvyšších představitelů vlády. Členové Ligy nenosili žádné rozlišovací insignie a nepoužívali běžné hodnosti. Jediným důkazem o jejich členství v Lize byl drobný medailonek, který každý člen obdržel po složení přísahy. Přísné utajení trvalo až do založení Rady.
Aby rozptýlila nelichotivé pověry a uchlácholila své nové partnery asarijky, uvolnila Salarianská unie všechny dříve utajované dokumenty týkající se Ligy. Členové Ligy Jednoho byli najednou vyzrazeni a mohli se stát terčem útoku salarianských nepřátel. Dřív, než se však stihlo cokoliv semlít, celá jednotka záhadně zmizela. Všichni se domnívali, že jde jen o další tah, jak zakrýt identity jejich členů, o několik měsíců později však byli povražděni všichni členové vlády, kteří o Lize věděli cokoli bližšího. I když se nenalezly žádné kompromitující stopy, bylo jasné, kdo za vraždami stojí.
Armádní Skupina zvláštního určení si uvědomila hrozbu těchto odpadlých agentů a vyslala v jejich stopách skupinu lovců. Když se nevrátili, vyslala SZU deset svých nejlepších agentů s oprávněním provést cokoli, co bude nutné. Vrátili se pouze dva, a ti nepřinesli o Lize žádné důkazy. Od té doby nedošlo k žádným dalším incidentům a tak se má za to, že členové Ligy byli vymýceni. Některé nedávno zveřejněné dokumenty však napovídají, že by mohl existovat ještě třináctý člen, který salarianské armádě unikl.
Známí Salariané[]
- Správce Anoleis
- Chorban
- Ish
- Jaroth
- Jondam Bau
- Kapitán Kirrahe
- Ledra
- Maelon
- Mordin Solus
- Morlan
- Padok Wiks
- Dr. Palon
- Commander Rentola
- Dr. Saleon
- Schells
- Tazzik
- poručík Tolan
Salarianské světy[]
- Sur'Kesh - domovský svět
- Erinle
- Gorot II - místo narození Ledry
- Jaëto - jedna z prvních tří salarianských kolonií
- Mannovai - jedna z prvních tří salarianských kolonií
- Nasurn - leží zde město Aegohr, jedna z prvních tří salarianských kolonií
- Olor
- Rannadril - domovský svět Administrátora Anoleise
Citadela | {{#dpl:category=Národy Citadely | skipthispage=no|mode=inline|inlinetext= • }} |
Mimo Citadelu | {{#dpl:category=Národy mimo Citadelu | skipthispage=no|mode=inline|inlinetext= • }} |
Historické rasy | {{#dpl:category=Historické rasy | skipthispage=no|mode=inline|inlinetext= • }} |